1. kapitola BRADAVICE

4. září 2012 v 17:55 | antone
Tak, a je tu 1. kapitolka :) Ti co četli knižní verzi, tak to pochopí. Ti co ne...tak mají smůlu XD.


Vlak stále zrychloval. V kupé u Potterových bylo rušno. Jediný Albus seděl a koukal se z okna. Neustále ho trápila myšlenka na zařazování. Hodiny míjely jedna za druhou, ale Albus je vnímal spíš jako dny. Jeho zoufalství bylo minutu od minuty silnější. Když už měl pocit, že už tam sedí celé měsíce, vlak zastavil. Albusovu nervozitu vystřídalo vzrušení. Venku vládla tma, tlumená jen několika lampami. "Prváci za mnou!"Albus nadskočil. Uviděl muže, dlouhého asi tři metry, širokého zrovna tak, s naježenými vlasy a vousy. Chvíli se rozmýšlel, jestli ho má poslechnout, pak ale viděl, že se kolem obra už shromažďuje hlouček stejně vystresovaných prvňáčků, jako je on sám. Víc už ho nikdo pobízet nemusel. Přiblížil se k hloučku, pak ale zachytil mužův pohled. Koukal se na něj s podivným zájmem. Jakoby ho už odněkud znal. Albus se rozhodl, že své překvapení na sobě nenechá znát. Chvíli tam stáli, až muž usoudil, že už jsou nejspíš všichni, rázným krokem je začal vést někam od vlaku. Netrvalo to příliš dlouho a muž se zastavil. Říkal cosi o prvním vidění Bradavic. Albus ho ale neposlouchal. Stál před jezerem, na jehož druhém břehu se tyčil hrad. Už na první pohled člověk pozná, že nejde o obyčejný hrad. Byl to nejspíš ten nejkrásnější pohled, jaký se Albusovi nejspíš kdy naskytl. Poprvé za mnoho dní zapomněl na zařazování. Přál si, aby tam mohl stát navždy. Přál si, aby tento překrásný výjev nemusel nikdy opustit."Do člunů!" zahřměl muž" Do každého maximálně čtyři!"dodal. Plavba započala. Albus se nestaral s kým si sedl do loďky, protože se mu zase vedraly na mozek myšlenky na kolej do které bude zařazen. Poslechne ho klobouk, kdyš si bude přát Nebelvír? Byli na místě. Albus nevnímal co se kolem něj děje. Jediné co zaregistroval bylo, že je od onoho muže přebrala velice výstředně vyhlížející čarodějka. Měla špinavé blond vlasy, vypoulené oči a vypadala, jakoby se tam dostala jen náhodou. Když si ale všimla Albuse, zvážněla. Pohlížela na něj se stejným zájmem, jako dřív ten muž. Pak se ale odvrátila a promluvila ke všem. "Vítejte na škole čar a kouzel v Bradavicích…"řekla zasněně "Za chvíli budete zařazeni do jedné ze čtyř kolejí. Já jsem zástupkyně ředitelky, profesorka Láskorádová. Odvedu vás do Velké síně, kde vás Moudrý klobouk zařadí do příslušné koleje. Jmenují se: Nebelvír, Havraspár, Mrzimor a Zmiozel. Následujte mě, prosím."dodala. Když vyšli, profesorka vypadala ještě zasněněji než předtím. Jako kdyby neměla nejmenší tušení, kam vlastně jdou a jen slepě následovala nějakého neviditelného průvodce. Když už šli dlouho a Albus už začínal mít vážné pochyby o duševním zdraví profesorky, tak konečně dorazili. Profesorka je odvedla do síně, které se rozhodně neříkalo Velká nadarmo. Albus se však nestihl ani pořádně rozhlédnout, když spatřil něco, co upoutalo jeho pozornost. Před stolem,o kterém se domníval, že bude nejspíš učitelský, byl položený klobouk. Byl záplatovaný a vypadal, že ho někdy před tím roztrhal někdo, kdo chtěl, aby se už nikdy nekonalo zařazování. Klobouk pak otevřel cosi, co připomínalo ústa a začal zpívat. Albus dobře věděl, co ho teď čeká, tak klobouku nevěnoval přílišnou pozornost. Když klobouk přestal pět o čtyřech kolejích, Albus čekal, že píseň zakončí, ale to se mýlil. Když klobouk zpívat nepřestával, Albus zpozorněl. " Letos je však všechno jiné." vyzpěvoval klobouk "Tamto z ministerstva je živé! Spojte se! Spojte svoje srdce! …nastávají těžké časy…" Taro zpráva vyvolala u učitelského stolu hotové pozdvižení. " Co asi "tím z ministerstva" myslel?" říkal si Albus. "Teď přečtu vaše jména", řekla profesorka Láskorádová mírně roztřeseným hlasem "a vy si pak sednete na tuto stoličku. Natali Adoncová!" . Z hloučku se vynořila zavalitá dívka, která na Albuse působila mírně strašidelným dojmem. Když si sedla a profesorka jí na hlavu posadila klobouk, neutekly ani tři vteřiny a klobouk zvolal "Zmijozel ! "Přesně tohle jsem " potřeboval" "pomyslel si Albus" Hned první koho vyberou, jde do Zmiozelu!". Profesorka jmenovala ještě mnoho jmen, dokud nedošlo na Albuse. Když se posadil, málem ani nedýchal. Byl k smrti vyděšený, ale pak si všiml, že mu klobouk promluvá do mysli "Toto už jsem někde viděl…ano, velmi se podobáš svému otci…pak tedy bys měl jít v jeho stopách a dosáhneš velkých věcí…" Albus se přestal třást, bylo mu naprosto jasné, že teď klobouk řekne… "NEBELVÍR!" se rozesnělo místností a Albusovi spadl kámen ze srdce. Sesedl ze stoličky a zamířil k Nebelvírskému stolu. Sotva se posadil, uslyšel od učitelského stolu :" Škorpius Malfoy! Malý blonďatý chlapec se přiblížil a trvalo mu asi pět vteřin, než se odhodlal k tomu, aby se posadil. Profesorka Láskorádová mu na hlavu posadila klobouk, který asi po třech sekundách vykřikl na celou místnost "NEBELVÍR!" Albusovi spadla čelist, až někam na podlahu. Copak mu jeho otec neříkal, že rodina Malfoyových chodí už po generace do Zmiozelu?! Chlapec vypadal, jakoby se mu neuvěřitelně přitížilo. Nemotorně vstal a roztřeseným krokem se belhal ke stolu, u kterého seděl Albus a sám si sedl vedle něj. "…ehm…ahoj, Škorpiusi."řekl Albus nesměle "Neříkej mi tak." řekl mladík kňučivým tónem "Nesnáším to jméno…nenávidím ho!" "Promiň!" pospíšil si s odpovědí Albus "Jak teda chceš, abych ti říkal?" "Říkej mi třeba…třeba Tom." "Proč zrovna Tom?" " Táta mi o jednom vyprávěl…o Tomu Radliovi. Říkal, že se tak dřív jmenoval někdo, o kom nesmí mluvit." "Zajímalo by mě, kdo to byl." uvažoval nahlas Albus "To mě taky!" ujistil ho Tom. "A jak říkají tobě?" "Mám dvě jména. Albus a Severus ale všichni mi říkají Albus." "Ty se máš! Jedno je hezčí, než druhé, ale kdyby tě rodiče pojmenovali Škorpius…" Tom se otřásl odporem. Oba se pak začali smát. "Prosím o pozornost!" ozvalo se od učitelského stolu. Řekla to velice přísně vyhlížející čarodějka, která však vypadala také velice staře a křehce. "Já jsem profesorka Mc Gonagallová, ředitelka školy čar a kouzel v Bradavicích. Jak většina z vás už ví, nedávno jsme oslavili výročí úmrtí jednoho z nejschopnějších ředitelů na Bradavické škole. Je tomu už dvacet let, co byl Albus Brumbál na vlastní přání zabit. A proto na začátek školního roku prosím o minutu ticha na počest jeho památky. Rozhostilo se ticho, při kterém Albusův žaludek udělal kotrmelec. "Tak tohle je ten ředitel, po kterém se jmenuju!" pomyslel si Albus "Proč by někdo po někom chtěl, aby ho zabil? Když by už byl v tak závažné situaci, mohl by se přece zabít sám", řekl tentokrát už nahlas, ale tak, že ho mohl slyšet jedině Tom. "Nejspíš měl strach, že si to na poslední chvíli rozmyslí", uvažoval Malfoy. "Děkuji vám", řekla ředitelka dojatě "A teď se už můžete dát do jídla." Tleskla a na všech talířích se objevilo jídlo všeho druhu. Albus se sotva přemáhal, aby nezačal slintat, když se zakousl do kuřete. Ani jeden do konce hostiny už nepromluvili. Albus z mozku vypustil všechny myšlenky a soustředil se jenom na chuť kuřete. Po hostině je nějaký mladík odvedl do kolejí. Albus byl tak plný dojmů a mimo jiné i plný kuřete, že si ani nevšiml, že po cestě prošli obrazem. Dostal pokoj společně s Tomem a dvěma jinými chlapci. Toho večera Albus usínal pomalu, ale vůbec mu to nevadilo. Přemýšlel o Tomovi, o Radliovi, o Albusovi Brumbálovi a o Severusovi, jehož příjmení ještě neznal. A pak…konečně usnul. Zdál se mu velice podivný sen. Běžel po místnosti, připomínající koupelnu a pronásledoval chlapce, který se nápadně podobal Tomovi. Vystřelil po něm nějakou kletbu a chlapec se zhroutil. Z těla se mu proudem valila krev. Ozval se dívčí křik. Někdo spěšně otevřel dveře a…Albus se probudil. Kolem jeho postele stál Tom a ještě dva chlapci, které neznal. "Křičel jsi ze spaní.", oznámil mu Tom. "Křičel jsi cosi jako Sectum Sempra.", řekl jeden z chlapců. Albus si promnul oči a zjistil, že je ještě noc. "Promiňte"odbil je stroze a zase zavřel oči. Podle zvuků usoudil, že si ostatní šli taky zase lehnout. Po této noční události už neusnul. "Byl to jen výplod mé fantazie?" přemýšlel "nebo to snad byla budoucnost? Způsobím snad někdy Tomovi takovou újmu? Co jsem to vlastně křičel? Byla to snad ta kletba? Komu patřil ten křik? A kdo pak otevřel ty dveře?". Tyto otázky Albuse trápily po celý zbytek noci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 siljera siljera | 4. září 2012 v 20:12 | Reagovat

Páni, Antone! :O Čekala jsem, že to bude hodně dobré, ale tak úžasný výkon, který jsi tady podala by mi na mysl nepřišel. To je vážně dokonalé! Tvůj styl psaní je tak čtivý, plyne úplně sám a schroustala jsem jej skoro bez mrknutí. :)
Příběh se mi moc líbí. Zatím je to vážně zajímavé. :) Jenom, Antone, myslím, že to trochu moc uspěcháváš. Se svým talentem by jsi úplně klidně mohla dát více prostoru popsání emocí a postav, protože zrovna Ty na to máš. Vážně, takhle nás ochuzuješ o bezkonkurenční literární dílo. :) Ale, samozřejmě, je to čistě na tobě. Nehodlám Ti do toho kecat. Je to prostě skvost a skvostem to zůstane. Co nejrychleji sem hoď další díl! Jak jsem Ti už říkala na blogu, máš neotřelé a originální nápady, které nemají v komunitě blogu.cz obdoby. Jsem napnutá jako struna. Ale, bohužel, mám zakázáno se ptát, jak to bude dál. XD Prostě se Ti hluboce klaním, smekám všechny klobouky, co mám a jen tiše žasnu. Vážně, bravo!

2 Car(lev15) Car(lev15) | 8. září 2012 v 16:24 | Reagovat

Potterovská pohádka! rychle jdu číst ahááááá!!!:D
Jak říká Siljera! Se všim souhlasím:) Jé, můj oblíbenec mladý Malfoy! Vždycky jsme chtěla číst o jeho osudu.. ty jsi ho poslala do Nebelvíru? Hm.. zajímavé, no těším se každopádně na další díl! Líbí se mi jak nenávidí své jménoxD ale jen to, že si nechává říkat Tom naznačuje že by měl do Zmijozelu jít:) Uvidíme zda se moudrý klobouk ani teď nemýlil:)

3 antone antone | 8. září 2012 v 22:07 | Reagovat

[2]: Ale on neví, že se tak jmenoval Ty-víš-kdo. Joho otec se o tom zmínil jen tak mezi řečí.

4 Rockwolf Calle Rockwolf Calle | E-mail | Web | 11. září 2012 v 16:02 | Reagovat

Páni, to je úžasný! Potterovská nová generace! :D Hmm, zajímavé, že Skorpius se dostal do Nebelvíru. Jsem zvědavá, co z něho vyleze. Stejně tak jsem zvědavá na Albuse :-)

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama